Děkuji za zpětné vazby a přeji krásné dny.

Nedávno mi jedna paní učitelka povídala, jak jeden žáček, cca 9 let, chodí do školy v klobouku a ó hrůzo, někdy si ho nechá na hlavě i při vyučování. Takže mu samozřejmě řekne: "Tomášku, ten klobouk si sundej, to se nedělá..." Tak mě to tak nějak uklidnilo, že štěstí a dobro našich dětí je takto opatrováno.

Moje chuť reagovat byla zaskočena mnohými teoretickými exkurzy, které zase tak moc v oblibě nemám. Ale i to je v kontextu vámi napsaného, nejen názory jsou různé.

Jsem zastánce a velký vyznavač svobody, ale zřejmě už se mi elán poněkud obrousil a vnímám svobodu poněkud pragmatičtěji a beru jako samozřejmost, že svoboda má své meze a není nekonečná.

Oproti vám jsem také spíše poučeným uživatelem života a spíše předjímám výsledky experimentů v oblasti sociální, tedy soužití v celcích. Jsem smířen s tím, že nějaká pravidla, něco jako stát být musí, protože bez pravidel by (podle mne) zcela zákonitě zavládlo právo silnějšího a proto, ač nerad, přijímám nezbytnost státu.

Jenže oproti nezbytnosti nepřijímám zbytnělost státu, která je opět zákonitá a otvírá se široký prostor pro citování definic a názorů.

Proto platí všeho s mírou, pro někoho klidně i s Mírou.

Hezký den.