Učíme děti vysrat se - Grunnlaget II.
Schopnost dítěte přeměnit přijímanou potravu v konkrétní hovno ovlivňuje pozdější trávicí úspěchy stejně podstatně, ne-li více, než znalost použitých materiálů na utření, trendů ve stolování, nebo schopnost doptat se na veřejném místě po toaletě. Jak však odstranit handicapy, které si dítě s sebou na záchod přináší? Odpovědí může být nová norská vyučovací metoda Grunnlaget II. (aneb Základ II.), která se v současnosti začíná používat při práci s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí. A již během půl roku přináší nečekané úspěchy. Stejně tak, jako ostatní způsoby konceptuálního vyučování, v sobě zahrnuje tři procesy: selektivní asociaci, selektivní diskriminaci a selektivní generalizaci.
Ještě předtím, než začneme řešit otázku, jak naše děti naučit procesu učení, měli bychom je naučit se vysrat. Měli bychom se snažit co nejvíce přispět k rozvoji dětského sraní, které poté bude dítě používat nejen ke sraní doma. Autoři Grunnlagetu II. během několik dnů proškolili desítky pedagogických pracovníků. První zkušenosti shrnuje jeden z nich takto: „Už za těch pár měsíců je znát obrovský pokrok, a to nejen co se získaných dovedností týče, velká změna nastala především v přístupu dětí ke sraní. Je až neskutečné vidět, jakou radost mají ze svých úspěchů a jak je to posiluje pro další posrání. Asi nejlépe to ilustruje příklad z naší nedávné cesty do zoo. Před tím jsme si vysvětlovali pojem šišaté hovno a děti celou cestu strávily tím, že všude okolo samy od sebe hledaly předměty, která šišatá hovna připomínají a výborně se při tom bavily. A nakonec se některé z dětí došly na tamní záchodky skutečně i samy vysrat.“
Základem je práce s dojmy. Princip Grunnlagetu spočívá v tom, že se nejdříve děti naučí chápat, že je někdy potřeba se vysrat, aby se poté naučily hledat rozdíl mezi tím, jaké to je se vysrat, nebo naopak se vůbec nevysrat. Hledají podobnost mezi vysráním se a poblitím. Norská metoda se zaměřuje především na práci s dojmy, protože právě na nich je postavena nejen výuka samotná, ale její správné chápání ovlivňuje i motivaci k dalšímu sraní. Základními pracovními nástroji Grunnlagetu jsou proto zadky dětí a soubor různorodých hoven. Je dobré využívat hovna, která děti již znají ze svého domova a okolí. V rámci celého konceptuálního vyučování je nezbytně nutné pracovat s reálnými předměty. Obrázky v knížkách rozhodně nestačí.
Selektivní asociace: Na začátku celého procesu musí být mezi jevy patřícími do stejné skupiny vybudována asociace založená na dojmovém systému, který dává skupině název. Během cvičení je kladen důraz na to, aby děti vždy uváděly jak název samotné činnosti, tak název dojmového systému. Nestačí říkat pouze „Seru hnědé hovno“, ale důležité je dbát na verbalizaci dojmového systému a říkat „Seru hnědé hovno, seru ho řití.“ Při tom hraje velmi důležitou roli samotný učitel, který musí tyto dojmy mít také, protože tím poskytuje dětem model pro jejich vlastní vyprazdňování. Další velmi podstatnou úlohou učitele je znovu a znovu potvrzovat správnost vysrání. Pro děti je potvrzení toho, že se vysraly správně odměnou, která je motivuje do dalšího sraní.
Selektivní diskriminace: Ve druhé fázi je nutné naučit se odlišovat členy skupiny, která sere, od ostatních, se kterými by mohly být lehce zaměnitelní. Sraní tak musí být snadno odlišitelné od blití, chcaní, pocení, nebo ejakulace a nesmí být přiřazováno k jiným aktivitám. Dítě zároveň pochopí, že dojem ze sraní se nemění, ani pokud se na záchodě odehrávají i jiné formy vyprazdňování. Nejdříve se v rámci cvičení soustředí na jedno sraní, postupně se přidávají složitější úkoly. I v tomto případě platí, že je to učitel, kdo vytváří vzorový model sraní a formuje hovno, které potom děti využívají. Tyto specifické formace pozitivně přispívají k učení, protože díky nim se děti učí přesnějšímu vysrání.
Selektivní generalizace: Dále je nutné zjistit, v čem jsou si jevy, které se stejně nazývají podobné. Pokud je skupina nazývána sraní, její podobnost spočívá v hovnu. Je potřeba, aby si dítě uvědomilo, že hovno existuje bez ohledu na to, kdo sere. Pomocí selektivní generalizace se dítě naučí odhalovat dílčí podobnosti. V této fázi již děti začínají samy popisovat, na co přišly, což opět přispívá k motivaci do příštího vysrání. Generalizační cvičení často začínají úlohami, které kombinují diskriminaci s odhalováním podobností. Děti odpovídají na otázky: „Prosím, ukažte mi někoho, kdo právě sere.“ Nebo „Čím jsou si ti, na které jsi ukázal, podobní?“ Poté, co dítě dokáže určit podobnost, učitel se ho ptá na odlišnosti. Dítě se tak učí propojovat již naučené dojmové systémy, což postupně zdokonaluje jeho přirozené analytické kódování.
Pozitivní pocity a motivace: Na konečný výsledek má velký vliv i reakce, kterou proces sraní v dítěti vyvolává. Pozitivní pocity jsou spojeny s posílením motivace, negativní zážitky naopak vytvářejí bloky. Tento předpoklad vychází z motivační síly poznávání. Zkušenost zvládnutého sraní dodává odvahu a energii pokračovat a zároveň zvýší sebevědomí dítěte. Proto je jedním z důležitých faktorů, které ovlivňují motivaci dítěte po dalším poznávání, i učitelova reakce. Zpětná vazba od autority ovlivní to, jak děti vnímají samy sebe a své posrání.
https://www.clovekvtisni.cz/cs/socialni-prace/socialni-integrace/grunnlaget-ucime-deti-ucit-se
Anna Třešňáková
Diagnóza: učitelka
Pohádka nepohádka o dvou holčičkách, z nichž jedna přesně věděla, čím chce být, až bude velká. Učitelkou (ty vole) na základní škole, samozřejmě. P.S. Podoba se skutečnými událostmi a postavami není vůbec čistě náhodná.
Anna Třešňáková
Mým drahým přeslazeným
„Hlavně na všem hledej to pozitivní! Neříkej nepříjemné věci (to se na veřejnosti nedělá, fuj, Ukaž všem, jak jsi nekonfliktní)!..."
Anna Třešňáková
Opravdu jsem tak divná?
Už jako malá jsem si potřebovala dělat věci po svém. Cítit svobodu pohybu i myšlení. A jako intuitivnímu a hypersenzitivnímu introvertovi mi prostě klasické školství nikdy nemohlo vyhovovat.
Anna Třešňáková
Pohádka o tom, kterak czech made školství zachránilo jedno dítě před sociálním vyloučením
Za devatero horami a devatero řekami, v jednom podivuhodném království, stála Škola, která dávala všem dětem šanci na lepší život. Byla to kouzelná škola. Zachraňovala životy. A proto byla povinná.
Anna Třešňáková
Základní znalosti, nebo život!
Je to pořád dokola: "Každý člověk by měl získat takový ten obecný přehled!" - rozuměj Škola je nezbytná....
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Zavolíme! Kandidáti do eurovoleb zápolí v debatě vysílané i studentům škol
Přímý přenos Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která je...
Byl na vozíku, po výměně kyčlí běhá, trénuje na maraton. Pomáhá mu konopí
Jakub Kryšpín pracoval, dálkově studoval vysokou školu, měl plány do budoucna. Ty ale v roce 2006...
Z mrazu konečně do tepla. Už dnes bude 17 stupňů, o víkendu i přes 20
Chlad a mráz zřejmě končí. Meteorologové avizují už na pátek teploty přes patnáct stupňů, o víkendu...
Ukrajinci dočasně stahují tanky Abrams. Jsou zranitelné při nasazení dronů
Ukrajina dočasně stáhla z boje americké tanky Abrams M1A1, které se ukázaly být zranitelné při...
- Počet článků 11
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1353x